Živoucí nezávislost

Nezávislost pro Alberta Boehringera znamenala:

Být úspěšný a dosáhnout osobního a profesního růstu zejména svým vlastním úsilím. Pro splnění tohoto cíle se náš zakladatel již od samého začátku zaměřil na výzkum a spokojenost zaměstnanců. A také na rodinného ducha.

Jméno: ALBERT BOEHRINGER
Povolání: Zakladatel společnosti
Rok narození: 1861

SLUŽBA LIDSTVU

Oblečen v obyčejném obleku a tradičním lodenové bundě stojí v roce 1931 zamyšleně u vchodu do C. H. Boehringer Sohn (CHBS) a sleduje kamiony, které opouštějí továrnu, aby dopravily k zákazníkům nejnovější produkt společnosti – kardiovaskulární lék Sympatol^®. Tento skromně vypadající muž u tovární brány není nikdo jiný než 69letý obchodní rada pan Albert Boehringer, zakladatel a majitel společnosti, který se na chvíli zamyslel, aby se ohlédl za tím, jak dlouhou cestu již ušel.

CHBS, mateřská společnost dnešní firmy Boehringer Ingelheim, si prošla těžkými časy, jako byla například hyperinflace v Německu ve 20. letech minulého století nebo francouzská okupace Porýní po I. světové válce. Poté, co byl na trh uveden respirační produkt Lobelin^®, následovalo v roce 1921 další úspěšné uvedení na trh vysoce efektivního léku Sympatol^®. Úspěch těchto dvou přípravků stál za finanční nezávislostí společnosti.

Syn rodiny podnikatelů z Mannheimu v jihozápadní části Německa začal podnikat za mnohem jednodušších okolností, a to sice s výrobou chemických sloučenin jako kyselina vinná a mléčná. Nicméně za pár let bylo jasné, že Albert Boehringer zdědil správnou kombinaci talentů nutných pro úspěšné podnikání. Investoval své peníze promyšleně a s péčí řádného hospodáře, což byla v jeho rodném Švábsku typická vlastnost. To se projevilo i tím, že své první auto si koupil ojeté z druhé ruky a když byl roce 1919 i nedostatek uhlí a byla ohrožena výroba, jednoduše si pořídil uhelný důl. Jeho zaměstnanci pro něj byli vždy hlavní prioritou. Během I. světové války nepřestal vyplácet mzdu těm, kteří vstoupili do armády.  Brzy také zavedl pro své zaměstnance zdravotní pojištění, nabízel placené volno, firemní důchodový systém, dostupné bydlení pro pracovníky továrny a zavedl mnoho dalších výhod. Na svou dobu to byly velice pokrokové benefity.

Klíčovou byla pro Alberta Boehringer spolupráce se správnými lidmi, jako byl jeho synovec, Robert Boehringer, který řídil společnost během I. světové války, nebo Heinrich Wieland, bratranec ženy Alberta Boehringera, Heleny, který později získal Nobelovu cenu za chemii. Pro Alberta Boehringera bylo také důležité vědět, že na chod firmy dohlíží členové rodiny. Brzy se proto jeho synové a zeť přidali do firmy. Proto také rodina Boehringer a von Baumach pokračují nyní již jako čtvrtá generace ve správě rodinného majetku. Výrobce kyseliny vinné v Nieder-Ingelheim se vypracoval do dnešní, mezinárodně úspěšné, farmaceutické společnosti. Možná, že právě tak si to Albert Boehringer představoval, když tehdy v roce 1931 stál před vchodem do své společnosti.